Byl pátek 27.1. a pro naše prvňáčky, kteří jsou již dobře zaběhnutí v běžných školních povinnostech, to byl prostě normální školní den. Jejich paní učitelka jim však slíbila tento den malé překvapení. Sliby se mají plnit, a tak došlo na její slova. Někdo zaklepal na dveře a host byl tu. Na hodinu Hudební výchovy se dnes přišla podívat paní učitelka Jana Hoňková z místní ZUŠ. Někteří žáci ji znají z hodin, jež navštěvují, a jiní si ji možná zapamatovali z vánočního koncertu. Na svém těle si přinesla hudební nástroj, který děti poznaly. Většinou se mu říká tahací harmonika, ale my se dozvěděli jeho správný název. Je to akordeon. Snažila se děti zaujmout hrou na tento nástroj, kterému se také lidově přezdívalo „zednický klavír“. Společně jsme jí zazpívali novou píseň. Umíme ji doprovodit hrou na tělo. V rytmu textu písničky Dva mrazíci se k nám paní učitelka rychle přidala. Žáci si mohli vyzkoušet hru na akordeon, když jim tahala měch, změnili si rejstříky, zahráli na klapky. Velmi se jim líbila zhudebněná pohádka, kterou jim sama kreativně vytvořila ze třech slov. Jemná víla a skřítek trochu zmírnila slovo krev, které bylo jejich volbou. Děti se zrovna učili písmenko B a hned tady byla písnička s provázáním v rámci mezipředmětových vztahů. Zpívali jsme: „Měla babka čtyři jabka a dědoušek jen dvě,…“ Tentokrát děti naučili paní učitelku Janu druhou sloku. Tu neznala. „A co samohlásky?“ Pro naše prvňáky žádný problém. Jen ještě moc netuší, že se takto přímo nazývají. Ale: A,E,I,O,U,Y…,to už známe a umíme a je to pro nás hračka. Hned tady byla variace na píseň Holka modrooká a její verze s výměnou samohlásek. Pojďte si to vyzkoušet spolu s námi: „HALKÁ MADRAAKÁ NASADÁVA A PATAKA….,HELKÉ MEDREEKÉ NESEDÉVE E PETEKE…

Velmi vydařenou hodinu, jejíž cílem bylo nadchnout děti pro hru na tento krásný nástroj, si určitě někdy zopakujeme. Moc vám paní učitelko, Hoňková, děkujeme.

 Žáci 1. A spolu s jejich třídní učitelkou Nelly Kavalovou